economist, @IDEA_ThinkTank, @_CERGE_EI
Prague, Czech Republic
Joined November 2018
- Tweets3.2K
- Following685
- Followers3.5K
- Likes9.4K
Opět jsem se v reakcích dověděl, že jsem "komouš".
Že má někdo nižší vyjednávací pozici na trhu práce je standardní zjištění ekonomie.
Distorzní dopady velkého rozdílného zdanění u dost podobného výrobního faktoru (zde OSVČ vs zamestnec) by měl být též málo kontroverzní výrok
MPSV zlegalizuje švarcsystém, což povede k jeho rozšíření. Co to znamená?
Obecně nižší mzdy, protože to konkuruje standardním pracovním úvazkům.
Těžší pozici mladých/cizinců/matek si najít dlouhodobou pracovní smlouvu.
Nižší příjmy rozpočtu.
(již nyní je 2 mio lidí na DPP/OSVČ)
Filip Pertold retweeted
Job loss worsens men's health and raises mortality, but unemployment insurance helps protect them. Just Accepted new paper by Guilherme Amorim @AmorimGuil Diogo G. C. Britto @DiogoBrittoBr Alexandre Fonseca @alex_fonseca__ Breno Sampaio @Brenorsampaio zurl.co/yP5XX
Mě fascinuje ta česká preference pro status quo, i kdyby seděl ve funkci Hitler, pardon Trump. Takže změna ve prospěch demokratů by nebyla dobrá zpráva, protože zřejmě ten současný prezident je skvělá zpráva (opravdu ironie).
archiv.hn.cz/c1-67954920-tru…
QJE je nejprestižnější ekonomický vědecký časopis, takže bych tomu spíše věřil. Navíc ty výsledky nejsou bombastický, uvěřitelný, ale ne zcela předvídatelný. Rozhodně k tomu mám větší důvěru než v kvalitativní výzkum na malých vzorcích.
Státní výdaje jsou do značné míry závislé na růstu mezd, který je závislý na hospodářském růstu.
Jen pár příkladů: redukční hranice u nově přiznaných důchodů a jiných pojistných dávek, třeba nemocenská a mateřská. Valorizace důchodů jsou částečně napojená na mzdy atd.
Po oznámení 1,6% růstu je v podstatě jisté, že růst za rok 2026 zůstane pod 2 %.
Státní výdaje jsou na růstu nezávislé (v zemi s reálně neexistující nezaměstnaností). Státní příjmy naopak na růstu závisí velmi.
S jakým růstem počítal stát, když státní rozpočet na r. 2026 tvořil?
4%1,9 %
17%2,1 %
28%2,3 %
50%2,5 %
477 votes • Final resultsZeptejte se lidi, zda chtějí platit vyšší nebo nižší odvody. A hádejte co vám vyjde. Velké překvapení jsou to nižší odvody. Kdyby si každá zájmová skupina zaplatila pana Prouzy, tak už náš stát dávno zkrachoval. Takhle to bude ještě chvíli trvat.
Všichni se chtějí posunout do digitálního věku, kde technologie lidem pomáhají vést jednodušší život. Ten soukromý i ten pracovní, aby si mohli určovat, co, kdy a pro koho dělají. Chtějí to lidé, kterých se to týká, a chce to i vláda, která stejně jako celá Evropa podporuje modernější a flexibilnější způsoby práce.
Sněmovna teď projednává velkou novelu českého pracovního práva a je velmi slušná šance, že změny projdou. Díky nim by lidé získali více svobody v rozhodování se o tom, jak si chtějí organizovat svůj pracovní život. Zároveň by byla pravidla mnohem jasnější než v dnešní nesrozumitelné a složité legislativě.
Data Oxford Economics pro @foodora_cz totiž mluví jasně. Doporučuji přečíst v @odbory, kde místo práce s fakty zvolili hysterii, aby zkusili Česko udržet ve století páry.
🟢 85 % kurýrů chce fungovat výhradně jako OSVČ
🟢 Jen 8 % by dalo přednost klasickému zaměstnaneckému poměru
🟢 82 % si tento model vybralo kvůli svobodě řídit si vlastní čas
Politici mají respektovat to, co lidé chtějí. A tady je podpora jasnější definice závislé práce a moderních pravidel pro digitální svět naprosto jednoznačná.
#pwd #prace #zamestnani #odbory #ico
Omg this is so wrong. Communists in Czechoslovakia created huge concentration of land ownership. Did not create mass education, it was created in 19th century. And they took advantage from industrialisation period end of 19th centure.
So basically Marcin is wrong in everything.
Was communism inclusive or extractive?
I recently had an interesting disagreement with Prof. James Robinson, 2024 Nobel laureate (with @DAcemogluMIT and @baselinescene) and co-author of “Why Nations Fail.”
Prof. Robinson argued that the "former Soviet bloc countries had extractive institutions that could not create prosperity after 1991" (see pic below).
I argued almost the opposite: communism made Central and Eastern European societies inclusive by bulldozing the old feudal, oligarchic structures that had kept the region underdeveloped for centuries, through land reform, the destruction of old elites, mass education and social mobility. I wrote a whole book about it, which e.g. @DAcemogluMIT kindly commented on and then endorsed (global.oup.com/academic/prod……) @OUPAcademic. @BrankoMilan has made a similar argument for China, Vietnam and others.
Communist planned economies were economically inefficient, to put it diplomatically, and their governing institutions were indeed extractive. But the inclusive society they created laid the foundation first for removing communism, starting with Solidarity in Poland, and then for the region’s first-ever economic success after 1990.
Prof. Robinson dismissed my argument as “curious” :-)
What does everyone think?
FYI, @HarrisPolicy @gamblingondev @S_Stantcheva @adam_tooze
Počet lidí, kteří v Česku pracují (zaměstnanci, OSVČ, DPP) je cca 5.7 milionu (zdroj: ČSSZ). Počet lidí ve věku 20-64 je cca 6.3 milionů, včetně invalidů, pečujících, VŠ studentů, atd.
Kdo si myslí, že problém je, že lidé tu nechtějí pracovat kvůli dávkám, je velice pomýlený.
💬| „Kdo nepracuje, měl by mít hlad. Když rozdáváme peníze lidem, kteří nechtějí pracovat, bereme jim také důstojnost. Jakmile člověk pocítí hlad, drtivá většina vstane a najde si práci,“ myslí si senátor Jiří Čunek /KDU-ČSL/. Kam až by byl ochotný v tomto směru zajít, se ho ptala Daniela Drtinová. Celý rozhovor najdete ZDE: dvtv.ink/jiri_cunek_volby
Pokud se něco nelíbí lékařům a pojišťovnám, tak bych řekl, že podmínka nutná k dobré reformě je splněna. (nikoliv postačující).
Kdyby někoho zajímalo, proč Babiš bude klidně vládnout s moskevskými poskoky a pražským podsvětím, tak přesně proto🔽. Nezajímá ho vůbec nic jiného než ovládnutí aktiv a peněžních toků státu. Budoucnost a prosperita státu je mu ukradená. Je tam jenom kvůli stovkám miliard veřejných peněz, které chce na dekády legislativně usměrnit tak, aby vždycky skončily v jeho firmách. Jedeme z kopce 😉.
Filip Pertold retweeted
Parenting programs generate latent human capital, buffering children against schooling shocks in middle childhood, from Shruti Jha, @econ_4_everyone, Rebecca C. Royer, and Anya Samek nber.org/papers/w35851
Filip Pertold retweeted
An extremely relevant paper, given the renewed concern that wealth taxes lead to massive out-migration:
The Norwegian wealth tax "exodus", discussed in global media, never happened. At most 100 individuals left. Tax revenue increased by +71.5%. No changes in business activity.
Norway's controversial 2021–2024 reforms nearly doubled the tax on business wealth. Firms of affected owners did not invest less, and outmigration was limited to the very top, from @Mariusring nber.org/papers/w35854
Filip Pertold retweeted
I just finished a panel on gender and bargaining. At one point, I was asked how my own field experiments have lent insights into the area. My argument centered on what is believed to be a key stylized fact: women shy away from bargaining compared to their male counterparts. I wanted to not get into a debate about the premise, but ask why. In the end, I think that will be the deepest contribution of field experiments anyway.
I started with my older @QJEHarvard paper on discrimination. In that product market, I found sellers targeted women with worse initial offers, anticipating little push back. But, I also found something interesting about the returns to bargaining: even if a woman gets a good deal, she must bargain three times longer than a man to get it. So, that paper ends with insights on the opportunity cost of time and returns to bargaining (see here: ideas.repec.org/p/feb/natura…).
My response on the panel then turned to the rules of the game in an exploration of wage negotiations. Some years ago, Andreas Leibbrandt and I found that when bargaining rules are ambiguous, men negotiated more than women. But, when we added the simple line, "Wages are negotiable," guess what happened? The gender negotiation gap completely vanished, and indeed women were slightly more likely to negotiate (see here: ideas.repec.org/p/feb/natura…).
My takeaway: women are not necessarily averse to bargaining compared to men in general. The “why” behind the key stylized fact is that women shy away from unwritten, ambiguous rules. I suspect that arises in this setting because such rules often penalize them socially. The ambiguity is then leveraged by others in the marketplace to take advantage. An implication is that if you want equity in your particular setting, be it in the workplace or marketplace, the cheapest and most scalable fix is not asking women or men to change their behaviors. We should add clarity to the system.
