Odhalili jsme případ politika SPD, který nepřiznal byt, když se stal poslancem. Jak reagoval na naše otázky? ☝️ O tématu dnešní reportáže promluvil ve vysílání ČT24 reportér Jan Moláček. ➡️ Dívejte se na Reportéry ČT, dnes ve 21:35 na ČT1.

Za chvíli to budou tři roky… co jsou polská veřejnoprávní média ve stavu likvidace. V souvislosti s rušením koncesionářských poplatků často slyším/čtu/vidím argument, že mnoho států ve světě opouští cestu financování veřejnoprávních médií prostřednictvím koncesionářských poplatků. Třeba Polsko. Byl 15. říjen 2023 a parlamentní volby v Polsku sice vyhrála národně konzervativní strana Právo a spravedlnost, neměla ale s kým utvořit koalici. 13. prosince se tak vlády ujala Rada ministrů vedená Občanskou koalicí. 19. prosince začalo slibované „odpolitičtění veřejnoprávních médií“. Výsledek? Média dnes mají soudně zapsaného likvidátora, nepředvídatelné financování a s dalšími volbami se pravděpodobně znovu stanou politickou kořistí. Pro chod potřebují finanční injekce z rozpočtu. Jsou v permanentní finanční krizi. Vedlejší efekt? Lidé, kteří v těchto médiích pracují, si nemohou vzít hypotéku. Proč? TVP a Polskie Radio mají dostávat koncesionářské poplatky, které jsou v roce 2026 stanoveny na cca 175 korun pro TVP a cca 55 korun pro Polskie Radio. Měsíčně. Na základě Zákona o platbě koncesionářských poplatků z roku 2005. Odběratele veřejnoprávních médií a plátce koncesionářských poplatků registruje Poczta Polska. Pokud má někdo platby nastavené ne měsíčně, ale ročně, má slevy. Ale! Výběr koncesionářských poplatků v Polsku je mimořádně neefektivní. Ukážeme si to na datech polské Národní rady pro vysílání KRRiT k televizním přijímačům. Z 12,5 milionu domácností má jen asi 4,5 milionu domácností zaregistrované televizory. To ale neznamená, že ti všichni platí. Podle KRRiT v roce 2024 zaplatilo poplatek jen asi 32 % domácností a firem, které by platit měly. TVP má z koncesionářských poplatků ročně nějaké 3,3 miliardy korun. Proti tomu ČT hospodaří letos s rozpočtem cca 8,5 miliardy korun (z toho koncesionářský poplatek činí asi 6,73 miliardy korun; koncesionářský poplatek je 150 Kč a ČRo 55 Kč). Česká televize a Český rozhlas registrují přibližně 3,5 milionu platících domácností (v ČR je podle ČSÚ 4,8 milionu domácností). Polsko má mimořádně neefektivní způsob kontroly výběru poplatku. Zároveň se společnost potýká s informačním chaosem a dlouhodobou neschopností vlády informovat o tom, jak tedy média jsou a budou placená. Zvažuje se „automatické placení poplatku“ v rámci daně z příjmu, nebo „přičtení poplatku“ k ceně za elektřinu (bez prokazování, zda domácnost má/nemá televizi). Zvažuje se i úplné financování ze státního rozpočtu (cca 14 miliard ročně), proti čemuž se ale staví ministerstvo financí. Považuje to za fiskálně nezodpovědné zatížení státní pokladny. Reklama by jim asi zůstala. Ale! Sama KRRiT tomu nevěří, takže už vyčíslila stejný koncesionářský poplatek na příští rok). Jenže! KRRiT rozhoduje o rozdělení koncesionářských poplatků mezi TVP, PR a PAP (veřejnoprávní tisková agentura). A vybrané koncesionářské poplatky zcela nebo částečně zadržuje. Neposílá je v plné výši ani TVP, ani PR, ani PAP. Důvodem je právní status veřejnoprávních médií. Ta jsou totiž akciovými společnostmi, jejichž stoprocentním vlastníkem je Státní pokladna. A od roku 2023 jsou společnostmi v likvidaci. Vraťme se do roku 2017. Tehdy vláda vedená stranou Právo a spravedlnost rozhodla o změně financování polských veřejnoprávních médií. Důvodem byla právě neefektivita výběru koncesionářských poplatků, náročná správa poplatků a také stále klesající počet plátců (i tím, že postupně byly další a další skupiny obyvatel zbaveny povinnosti poplatek platit). Zároveň uznala, že náklady na provoz médií rostou a zároveň je potřeba investovat do technologické modernizace. A jak to polská vláda vyřešila? Vybrala cestu prostřednictvím takzvané kompenzace ze státního rozpočtu. První kompenzace přišla na přelomu let 2017 a 2018 a dosahovala v přepočtu asi 6 miliard korun (drtivá většina šla TVP). K tomu ale média pořád měla koncesionářské poplatky. V roce 2023 tato média dostala z rozpočtu něco přes 14 miliard korun. Pořád taky měla koncesionářské poplatky. Zároveň mají příjmy z reklamy. V roce 2023 to dělalo jen u TVP nějakých 4,7 miliardy korun. Ale přiznejme si...! Jak KRRiT, tak TVP a PR jsou instituce, které fungují jako politická kořist. Vládní představitelé si do jejich čela volí spřízněné lidi. V 21. století to tak bylo vždy, ale právě za poslední vlády Práva a spravedlnosti situace dosáhla vrcholu. A to tak, že takový obsah v televizi a rádiu vidět a slyšet nechcete. Hlavně z TVP se stala stranická televize s často odpornou rétorikou vůči opozici, LGBTQ+ nebo i účastníkům protestů za právo na umělé přerušení těhotenství. Rozbor by byl na samostatný hodně dlouhý příspěvek. Ale konečně jsme v roce 2023! Parlamentní volby. Tehdejší opozice vytáhla do boje se seznamem 100 slibů, které za čtyři roky splní, aby navrátila Polsku důstojnost, vládu práva, vyvážená odpolitičtěná veřejnoprávní média atd. 13. prosince se vláda ujala správy. 14. prosince Ústavní soud obsazení lidmi napojenými na Právo a spravedlnost kontroverzně zakázal odvolání vedení polských veřejnoprávních médií. 19. prosince ministr kultury ředitele a dozorčí rady TVP, PR a PAP odvolal – s posvěcením nové většiny v Sejmu. A tak začala vleklá „Krize polských veřejnoprávních médií“ (kvůli které jsem v roce 2023 nebyla na Vánoce doma, ale zůstala jsem v Polsku), která dodnes neskončila. Protože: Ministr tehdy povolal nové ředitele a nové dozorčí rady. Ale stará vedení, nová opozice (Právo a spravedlnost) a příznivci polské vlády do roku 2023 (třeba klub kolem Gazety Polskie) to odmítli přijmout. Začala blokáda budov, nebo aspoň studií a kanceláří médií. Nejvážnější byla situace v a kolem TVP. Zasahovala policie, bezpečnostní služba, záchranka. 20. prosince vypnuli vysílání TVP Info, coby nejsilnějšího PiSovského propagandistického kanálu. A vysílání dalších stanic pozměnili, přeházeli. Vznikly tím obrovské škody na ziscích z reklamy. Tehdejší tým TVP Info (dnes prakticky složení TV Republika a TV wPolsce) dál vysílal přes YouTube kanál (tehdejšího ředitele stanice) Samuela Pereiry (dnes působí na wPolsce). 23. prosince prezident Andrzej Duda (člověk blízký Právu a spravedlnosti) vetoval jeden z rozpočtových zákonů předložených novou vládou. Zákon počítal se skoro 16 miliardami korun pro veřejnoprávní média. Zdůvodnil to tím, že současná vláda láme právo a ústavnost. Tím se polská veřejnoprávní média ocitla bez hlavního stabilního příjmu. Krize pokračovala i přes svátky. Byl chaos kolem rezignací a nových jmenování ředitelů starými i novými dozorčími radami. Vyvracení těchto jmenování atd. Obviňování nové vlády z nezákonných jednání, atentátu na veřejnoprávní média. Long story short! 27. prosince ministr kultury oznámil, že TVP, PR a PAP jdou do stavu likvidace. A i přes nějaké snahy o změny vedení, zakotvení a fungování, za uplynulé tři roky ve stavu likvidace stále jsou. TVP, Polskie Radio a PAP jsou stále napojené na rozpočet. Ale už ne pomocí kompenzací, ale pravidelně vyplácenými dotacemi z takzvané účelové rezervy na plnění veřejnoprávní role. Tady se tomu říká „mimořádné finanční injekce“ (to zní strašně, že?). K tomu veřejnoprávní média dostávají i peníze za práci vykonanou na zadání státní správy (například na zakázku tvořené informační kampaně). Pořád mají reklamu. Občas jim KRRiT něco pustí ze zadržovaných poplatků. Stav likvidace a změna financování komplikují dlouhodobé plánování. Média prakticky jen přežívají, jakékoliv dlouhodobé strategie programu, rozvoje, investic, jsou nemožné. Podle vedení TVP na rok 2027 chybí garantované finanční zdroje pro zhruba 57 % plánovaných výdajů na veřejnou službu. Je to asi 10 miliard korun. TVP, Polskie Radio i PAP jsou dnes ekonomicky nestabilní, prakticky pořád na pokraji permanentní finanční krize. Jsou přes rozpočet vydíratelná, zcela odkázaná na vůli vládní většiny, v plánování omezená na délku volebních období. Jakmile se změní vláda a obsazení ministerstev, institucí a státních společností, změní se vedení, změní se obsazení redakcí, změní se pravděpodobně i rétorika, diskurz a poměr zastoupení koalice/opozice ve vysílacím čase.